Monday, July 20, 2015

21 days to go

Je to tu !
Vím, že jsem dlouho nenapsala, ale měla jsem takovou zvláštní náladu.

Vždycky jsem chtěla odjet do US a pak se jednou odstěhovat z ČR, jenže říct to může každý. Realizace není až tak těžká, nejtěžší je si to srovnat v hlavě, zda to vážně chcete a neříkáte to jen tak. Poslední týden o tom furt přemýšlím a hlavně o tom, co bude potom. Brzy se teď stresovat, ale přece jen, rok uteče jako voda. S rodinou jsem stále v kontaktu, řešili jsme kdy budu mít volno a podobné věci. Citím se zvláštně, ale myslím si, že rodinka bude skvělá a že si to moc užiju. Začínám se lehce bát, ale to je normální. Je to všechno tak reálné.

Další věc je ,že skončíte střední školu a najednou se všechno změní. Teď je ta doba, kdy se musíte rozhodnout, co bude dál. Vybírání vysoké školy je samo o sobě těžké a rozhodnout se a vysokou zatím nejít a začít například pracovat ? Najednou jste prostě pryč ze školy a nevíte, zda uděláte správne rozhodnutí, ale jste jediní, kteří teď to rozhodnutí musí udělat, ne rodiče, ne kamarádi ale vy. S největší pravděpodobností se částečně přestěhujete, budete muset začít pracovat + studovat a zjistíte, že jste si to všechno představovali jinak.

Já vím co chci dělat, mám už to všechno v hlavě naplánované, ale čekat na správný čas, dostat se na nějakou úroveň , začínat od nuly ? To je boj.

Mám do pas s vízem, už mi zbývá jen zajít si pro mezinárodní řidičák a poslat na poštu formulář o trvalém pobytu v zahraničí. 21 dní a jsem pryč ! :)

 Doufám, že se nikdo nevzdáváte svých snů ač se zdají nedosažitelné. ♥

15 comments:

  1. Mám z tebe takovou radost a zároveň jsem strašně zvědavá, jak to všechno dopadne. Ufff. :)

    ReplyDelete
  2. jsi opravdu dobrá :) jinak moc krásný blog, přihlašuji se do pravidelných čtenářů :3
    Denisse Beauty

    ReplyDelete
  3. Pekne si to napísala mnohí mladí si neuvedomujú aké je to ťažké keď je človek zodpovedný sám za seba. Ja bývam už vyše 5 rokov sama resp. teda s priateľom a je to úplne iné ako keď za vás všetko vybavili rodičia v mojom prípade iba jeden rodič.

    ReplyDelete
  4. Určite tam bude super :-) Je normálne ,že máš takéto pocit, ale keď už tam budeš, bude super :-)

    ReplyDelete
  5. skvelé! mám rada ľudí, ktorý sú zosobnením sna mnohých ľudí. Ľudia ako vy nám proste ukážu, že nič nie je nemožné a musíme si ísť za za tým, čo chceme:)
    už sa teším na články z Ameriky a určite neskôr napíš aj nejaký článok o tom, ako to tam je a aj článok o tom, ako vlastne funguje aupair systém pre nás, čo by sme sa v budúcnosti chceli stať aupairs :)ďakujeeeem a uži si tam každú sekundu!
    Girl Who Is Obsessed | girlwhoisobsessed.blogspot.sk

    ReplyDelete
  6. hrozně ti držím palce :) bude to určitě těžký, začít nový život v cizině, ale věř, že to časem bude stát za to :)
    Amerika je i můj sen, ale třeba tak maximálně na rok, nedokázala bych opustit domov, takže tě obdivuji, že
    máš na to odvahu a hlavně že si jdeš za svým velkým snem :) těším se na tvé články z Ameriky :)

    ReplyDelete
  7. To zvládneš... Rok uteče jako voda a myslím, že si tam i srovnáš v hlavě, co v životě chceš dělat :)
    A tím budou Tvé problémy vyřešeny :) Hlavní je, že tam dospěješ, budeš se na sebe muset spoléhat a pak ty rozhodnutí půjdou samy :)
    Drž se, kočko :)
    B.

    ReplyDelete
  8. Máš můj obdiv! Ale všechno zvládneš, jsi úžasná! Těším se na posty z USA :)

    anotherdominika.blogspot.cz

    ReplyDelete
  9. Ta VŠ se ještě dala, ale teď jsem na tom úplně stejně jako ty... přemýšlím, co dál se životem. Je divný, že se už nemusím učit, dostala jsem teď dva fešácký sešity a co do nich mám jako psát, když už nepůjdu na žádnou přednášku?! Do zahraničí jet nemůžu, protože už mám závazky tady a možná bych neměla takovou odvahu jako ty - za to máš můj obdiv ;) Když si nenajdu do konce léta práci vhodnou pro mé vzdělání, tak prostě nastoupím do fabriky na třísměnný provoz a budu mít alespoň nějaké kačky :/

    ReplyDelete
  10. Tak to zní super. V Americe jsem bydlela a půl roku a bylo to úžasné!

    STYLE WITHOUT LIMITS

    ReplyDelete
  11. Naprosto tvé pocity chápu. Dva roky zpátky bylo mým největším snem odjet po maturitě do Ameriky, ale během té doby se mé plány a sny trochu změnily. Když jsem psala přijímačky na vysokou, byla jsem přesvědčená, že chci jít do Brna (80km od mého bydliště), ale už tady mi došlo, že v životě všechno nepůjde jak si naplánuju a nedostala jsem se přesně tam, kam jsem chtěla. Do Brna sice půjdu, ale už si nejsem tak jistá a začínám zjišťovat, že na gymplu to byla vlastně pohoda, žádné starosti, stačilo každý den dojít do školy. Ale čím je člověk starší, tím víc rozhodování musí dělat :) A ty si to v Americe užij, já doufám že se taky jednou za tu velkou louži podívám :)

    ReplyDelete
  12. Tak to je super, už jen pár dní a přijde velká zábava :) tak doufám, že se ti nálada brzy zlepší :)

    ReplyDelete
  13. tie rozhodnutia sú večný boj! najlepšie, keď nikto neporadí a všetci začnú radiť až keď sa už nedá nič zmeniť, ale máš pravdu treba sa rozhodovať sám :)
    ľúbezná

    ReplyDelete
  14. Takové rozhodnutí je vždy těžké a jsi první, koho znám, kdo má stejné cíle jako já. Už týden přemýšlím o práci, o našetření peněz a že cca za rok nebo dva, se jen tak zbalím a odjedu do USA. Je to můj sen a vím že bude těžké to jen tak zrealizovat, ale jsem člověk co si jde tvrdě za tím co chce a sny by se měli plnit! Takže držím palce ať ti vše dobře dopadne, věřím, že jsi holka statečná a že zvládneš všechny překážky co se postaví před tvojí cestou být úspěšná a hlavně šťastná!:-)

    ReplyDelete